Dobrý den pane Zelenko. Můj názor je ten, že tam kde se nedá odkopem zhotovit nová venkovní svislá plošná hydroizolace podúrovňového zdiva, je zhotovení gelové rubové injektáže, která nahrazuje svislou venkovní plošnou hydroizolaci zabraňující infiltraci vlhkosti z přilehlého terénu do podúrovňového zdiva, ale případné i tlakové vody, vynikající a nenahraditelná injektážní technologie. Tato rubová gelová injektáž se musí doplnit tlakovou krémovou injektáží nikoliv zhotovenou skrz zdivo, ale v tomto případě do zdiva a to u podlahy ve vodorovném provedení a na obou koncích sanovaného zdiva a to ve svislém provedení, aby vlhkost nemohla kapilárně vzlínat od základu (podlahy sklepa) a případně i z bočního směru nesanovaného provázaného zdiva. Při tomto technologickém postupu sanace vlhkého zdiva je jistota, že na vnější straně stavebního dílce podúrovňového zdiva vznikne celistvá membrána a tím jistota 100%ní účinnosti rubové injektáže. Plošné injektáže prováděné do zdiva nejsou v žádném případě vysoce účinné jelikož osové vzdálenosti jednotlivých vrtů se nemohou provádět po 100 mm jako je to například u vodorovných, případně svislých injektáží jednořadých, případně dvouřadých, které se ale zhotovují pro zabánění kapilární vzlínající vlhkosti od základů, nikoliv pronikání vlhkosti z přilehlého terénu, jelikož by při plošném dodržení těchto osových vzdáleností 100 mm bylo zdivo doslova rozvrtáno jako, promiňte za použitý výraz, ementál, a proto se plošná injektáž do zdiva zhotovuje cca po 250 mm, ale to je právě důvod nemožnosti celistvého plošného napuštění zdiva injektážním přípravkem, jelikož jsou osové vzdálenosti již příliš daleko. U rubové injektáže se sice také osové vzdálenosti zhotovují po 250 mm v šachovnicovém provedení, ale jak již jsem se zmínil, nikoliv do zdiva, ale skrz zdivo, a přes injektory se tlakově od spodní řady postupně do horních řad jednotlivé vrty tlakově napouští gelem těsně za rubovou část obvodového podúrovňového zdiva (35 l gelu/1 m2) a tím se gel v jakýchsi vznikajících kolech propojuje v celistvou pružnou membránu a to nejen v těsné blízkosti v přilehlém terénu, ale i na povrchu rubové části zdiva, po které gel stéká. Podle mého názoru a zkušeností plošná injektáž do podúrovňového zdiva je naprosto nespolehlivá a neúčinná. Někteří zhotovitelé se při tomto, dle mého názoru, nevhodném postupu sanace zdiva injektáží jaksi ještě ,, pojišťují,, např. plošnou povrchovou hydroizolační penetrační krystalikou a většinou dále sanačními omítkami, ale pak mi to připomíná, a opět mi promiňte ten použitý výraz, jako vaření polévky ze sekerky. Ano krystalika se dá použít na podúrovňové zdivo k plošnému uzavření zdiva z vnitřní strany stavebního dílce , ale pak je zase zbytečná ta plošná injektáž zhotovená do zdiva a stačí tuto krystalickou plošnou penetrační hydroizolací zkombinovat s obvrtáním např. krémovou injektáží, jako je to u gelové rubové injektáže , ale tady v tomto případě je toto obvrtání a následná např. krémová injektáž zhotovená z důvodu, aby nedošlo k přesunu kapilární vzlínající vlhkosti do vyšších míst, kam se vlhkost před tímto sanačním opatřením nedostávala (nedovzlínala) a případně neměla možnost se přesunout do bočního směru.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz – jednatel společnosti

TRUMF sanace s.r.o.